Gar je pes výborných loveckých vlastností, chuťový, vytrvalý, lovecky velmi vášnivý, radostný, od mala se učil velmi rychle a rád, cvičení ho bavilo a stále velmi baví. V rukou zkušeného cvičitele, by všestranné zkoušky složil jistě již v prvním nebo druhém poli, ale v rukou nás začátečníků to tak snadné nebylo.

     Na Garovi jsme dopustili spousty začátečnických chyb, nicméně, Gar je spolehlivý a neúnavný pracant, ačkoliv stále bojuje s klidy před zvěří. Srnčí ho nezajímá, ale jakmile jde o zajíce, je k nezastavení.

 

     Ale i přes tento jeho nešvar na něj nedáme dopustit. Je to naše fousaté zlato. Plány s Garem jsme měli velké, na výstavách se nám dařilo, vyběhal si Junior šampiona ČR i Šampiona ČR, ale uchovnit se nám ho bohužel nepodařilo, což nás dodnes mrzí, neb i po něm jsme si plánovali v budoucnu ponechat potomka. Na podzim 2010, těsně před klubovým ověřením loveckých vlastností (což je do chovu u fousků nutnot), Gara poranil kňour, takže jsme se OVL účastnit nemohli a aby té smůly nebylo málo, tak na jaře 2011, kdy jsme začínali s přípravou na VZ, Gar tak šikovně přeskakoval příkop, že špatně došláp a přetrhal si vazy v zápěstí, naštěstí se noha zhojila tak, že operace nebyla nutnou, nicméně, Garova noha dlouhodobou intenzivní zátěž nemusí snést a nese sebou velké riziko toho, že by na nohu už nikdy nedošlápl.....proto jsme se po poradě s veterináři - ortopedy rozhodli, že VZ vzdáme a vzdáme se tak možnosti mít doma chovného českého fouska, jsme rádi, že Gar může fungovat jako právoplatný lovecký pes a laik by na jeho pohybu následky poranění téměř nepoznal......