22.2. – 23.2.2014 Duocacib Brno

V únoru jsem se prvně účastnila dvoudenní mezinárodní  výstavy v Brně. Na tuto výstavu jsem jela bez velkých ambicí, vzhledem k poštu přihlášených psů po oba dva dny výstavy, ale o to více jsem se těšila na setkání s lidmi okolo MOK a že to byl doslova baboslet :D V pátek odpoledne jsem vyrážela s Petrem od Crazyho Tajemství Karpat, který byl tak hodný a nabídl spolujízdu. Nocleh a zázemí jsme měli domluvený u Jitky Monťákovky. Večer k Jitce dorazila ještě naše zlatá chovatelka Pavla a tak bylo o zábavu do pozdních nočních, či spíše ranních hodin, postaráno. V sobotu ráno po nějakých dvou hodinách spánku jsme se horkotěžko vypravovali směr výstaviště, které má Jitka od domova cca 15 minut busem. Na místo jsme dojeli neskutečně unavení, ale v dobrém rozmaru a s výbornou náladou a náladu nám nepokazilo ani to, že pan rozhodčí Ing. Miroslav Stanovský se známkami „výborná“ opravdu šetřil a „védéčka“ rozdával napravo, nalevo a to i psům, u kterých to bylo jen velmi těžko pochopitelné. Draga byla přihlášená do mezitřídy po oba dva dny, v sobotu nás nastoupilo 6 fen a pan rozhodčí ani jedné feně neudělil známku výborná ! :D Všem v kruhu nám to ale vyvolalo úsměv na rtech a tak to má být, i horší hodnocení se má přijmout s úsměvem, jsou to jen a jen výstavy a život jde dál. Já jsem byla s posudkem velmi spokojená.

Vzhledem k hojné účasti psů z chovatelské stanice Tajemství Karpat, nás Pavla přihlásila do odpoledních soutěží o nejkrásnější chovatelskou skupinu, kde jsme ve složení Crazy, Draga, Fram a Feebee tajemství Karpat, ze 16ti chovatelských stanic obsadili překrásné 4. místo ! Po skončení jsme se neskutečně unavené doplahočili zpět k Jitce a sbírali síly na další den.

V neděli posuzovalo rozhodčí ze SR, pan Ing. Josef Jursa, který byl o poznání „hodnější“ a známek VD udělil o poznání méně. S Dragou jsem opět nastupovala do mezitřídy v konkureci dalších dvou fen, třetí nenastoupila. Vzhledem k výsledku z předešlého dne jsem naprosto nic neočekávala a když mi pan rozhodčí podával ruku se slovy CAC, tak se mi zastavil dech, doslova, náš první CAC, konečně :D O CACIB jsme pak nastupovali s tak luxusníma fenkama, že když titul udělil nám, to už se o mě pokoušely mrákoty, protože tohle jsem ani ve snu neočekávala. V boji o BOBa byl úspěšnější mladý krásný Bert Bertoni Praguje a mě se ulevilo, že mohu odjet domů a nečekat do odpo soutěží. Domů jsem opět jela s Petrem a Crazym a tímto jim ještě jednou moc děkuji ! Doma na mě čekalo šťastné dítě, které očekávalo, že přivezeme s Dragou pohár a ono se jí to opravdu vyplnilo :D Jen byla zklamaná, že náš pohár za CACIB vypadá jako hrníček :D